První soutěž se konala na starém blogu ispr.blog.cz. Knihu zdarma zýskala I-chan. Nyní vyhlašuju další soutež a poslední soutěž o knihu zdarma!

Úkol je jednoduchý, >ZDE< máte za úkol sestavit Doorel. Pokud odkaz nefunguje, jděte na elouai.com , klikněte na Doll makers a tam na Candybar doll maker 3.

Doorel, smutně sedící v trávě, zaskočil další zpívající hlas, myslela, že je zde sama. Rychle se otočila, silně polkla, když zjistila, kdo jí zde vyhledal. Kurama pomalými krůčky přišel až k Doorel a opatrně si sedl vedle ní. Candy mezitím oba tajně pozorovala z korun stromů.

"Doorel, proč jsi to zpívala…" optal se Kurama se zrakem spíše upřeným do trávy namísto na Doorel.

Doorel probudil až hluk přístrojů, na kterých byla v nemocnici připojena. Ospale otevřela svá víčka, posadila se na posteli a rozhlédla se.

"No konečně jsi se probudila." ozval se známí přátelský hlas Keiko.

"Kde...kde to jsem? Co se stalo?" byla stále ještě trochu otřesená Doorel.

"Sesypala se školní budova a vy jste tam uvízli, vzpomínáš si?" ozval se i Yusuke, kterého sem Keiko donutila jít také.

"Ale Doorel…" pohlédla na ní v klidu a s bídáckým pohledem Candy, "Přiznej si to, co sis tak dlouho přiznat nechtěla. Co když o tebe Kurama přestane mít zájem? Co když potká nějakou jinou? Začínáš žárlit na budoucí novou holku Kuramy, která zatím ani není zvolena?"

"Přestaň…!" začalo se už někde hluboko v Doorel lámat sebevědomí, které si tak nadějně snažila udržovat.

Krásný, ranní, úterní den, venku hřeje slunce, ale jeden člověk dnes váhá jít do školy. Doorel už chodí do též třídy jako Kurama, kterého dnes vůbec nechce vidět, hlavně po včerejším 'trapasu'. Plánovala zůstat celý den uzavřena mezi čtyřma stěnama své chatrčky a zapomínat na realitu, která se už tak byla dost nereálná…

Její opuštěnost však rychle zvrátila Keiko, která šla kolem do své školy a napadlo jí, že se staví za Doorel, aby šly kousek spolu. Doorel, jakmile zaslechla zvonek a Keikyn hlas volající její jméno, rychle si setřela už zasychající slzy, narychlo se upravila a otevřela dveře. Keiko jí s milým úsměvem pozdravila a Doorel hned předstírala neutrápený úsměv i když opak byl pravdou. Když se Keiko zeptala, jestli s ní půjde kousek ke škole, Doorel trochu zaváhala a zkoušela se vymluvit na bolest hlavy.

Všechno se včera zkazilo, hlavně večer… Dneska jde Doorel konečně do školy, do školy, kam chodí i Kurama. Doorel chtěla Kuramu překvapit tím, že bude chodit s ním do třídy, ale teď… Vypadá to, že kvůli včerejšku, jehož konec si Doorel pak špatně domyslela, bude mít Kurama velké problémy… jak to dopadne?

Ticho, hluboké ticho… Yusuke, ležící v troskách, pomalu otevřel oči, přímo před očima mu ležela kulička s lektvarem… Yusuke bolestně vstal a kuličku sebral, pak se rozhlédl, kde to je. Všude kolem ležely trosky, které dříve tvořily zdi místnosti… Bylo vidět rudé nebe a schody, po kterých sem přišli. Najednou Yusuke zaslechl, jak se jeden kus sesypané zdi hýbe, rychle tam přiskočil a kus zdi odvalil. Byl to Kuwabara, kterýho trosky zasypaly, naštěstí se mu nic vážného nestalo, společně hledali ostatní, poslední nalezli Sagou, která už stěží dýchala a držela se při vědomí.

"Tekuarin padl… Ale naprosto nevím, jak uzavřít ten průchod do jiné dimenze…" sklopil poraženě hlavu Yusuke.

"Ty si myslíš, že nám unikneš?!" rozesmály se sestry a znovu začaly na Sakyo pálit Shurikenské hvězdice.

Sakyo se chvíli zas jen vyhýbala a když sestrám znovu útok vyprchal, Sakyo nečekaně zaútočila.

"Květinná vichřice!!!" křikla a zdvihla nad sebe ruce propojené do kruhu.

Uvnitř kruhu se začala dmýchat aura společně s různými květinami a lístky. Pak ruce z kruhu odpojila a celý vír aury a květin vyslala proti sestrám, které jen vylekaně ztuhly na místě, jak kusy ledu.